Jdi na obsah Jdi na menu
 


První návštěva u Madam

5. 6. 2007

 

            Ještě v noci přišla zpráva od mé Paní. „Můj otroku, dnes jsme se poznali a nemá cenu prodlužovat tvůj nástup do služby. Dnes v  19.00 hodin se budeš hlásit u mě. Počítej s tím, že propuštěn budeš až ráno před sedmou, tak abys stihl přijít včas do práce. Doufám, že vše co jsi uvedl do bdsm dotazníku, který máš uveřejněný ve své virtuální kleci je pravda. Pokud ne, tvoje chyba. Tvá Paní – Tvůj Sen“. A bylo to. Okamžik pravdy je přede mnou. Ani chvilka zaváhání z mé strany,jen pocit štěstí. Nekonečný příběh jedné stránky mého života se začíná dostávat do reality. Vytoužené, vysněné. Jen samotné pomyšlení příjemně mrazí.

            Jsem na cestě ke svému Snu a jsem trošku nervózní. Nejsem zvyklý takto chodit k Paní domů. A tady mám pocit, že takto to bude hodně dlouho. Alespoň já udělám vše proto, aby Paní byla spokojená a měla z mé služby radost a užitek. Už stojím před domem mé Paní, v ruce jednu rudou růži. Naposledy se pořádně nadechnu a zazvoním u dveří…

            Můj Sen otvírá dveře a já před sebou vidím Bohyni. Skutečnou ztělesněnou bohyni krásy a šarmu. Ve spojení s její inteligencí si pomyslím, že stále sním. Není tomu však tak. Okamžitě po zaklapnutí dveří poklekám a políbím své Paní na pozdrav špičky jejich bot. Poté se v kleče vzpřímím a podávám své paní růži. Dostávám pokyn vstát odložit si kabát a vyzout se. Paní mi ukáže místo kam si odložím boty a zavěsím kabát. Pokyne mi abych ji následoval, ve stoje. Jdeme do obývacího pokoje. Nemohu z Paní spustit  oči, má krásné nohy a je oblečena vskutku stylově, kůže ji moc sluší. Paní usedá do měkkého křesla a mě pokyne abych si poklekl. Dlouze se mi zadívá do očí. Na stolku vedle sebe má připravený obojek s vodítkem, pouta, bičík. Všude kolem jsou potom různé hračky. Pochopil jsem že je připravená mi hned od začátku dát jasně najevo kdo tady v těchto prostorech je Pánem a kdo poníženým otrokem a sluhou. Po několika minutách, kdy popíjí z připravené sklenice víno pokyne. „Do naha otroku!“ Okamžitě tak učiním. Skládám věci vedle sebe , poklekám nahý před svou Paní s rukama za zády. Paní vstane a pomocí policejních pout mi spoutá ruce za zády. Pak znovu usedá do prostorného křesla a znovu si mě dlouze prohlíží. Bere do ruky bičík, a projíždí mi s ním jemně celé tělo. Vstává a dá mi bičík do úst. Projíždí mé tělo rukama. Její dlouhé kožené návleky a sukně krásně voní, stejně jako ona. Dává si na čas. Je tak krásná a smyslná. Dlouho jsem neklečel, začínám cítit kolena. Paní znovu usedá a začíná hovořit. „Otroku od chvíle kdy ti nasadím tvůj otrocký obojek nemáš úniku. Stáváš se mým majetkem a přijímáš z mých rukou všechny rozmary a tresty, úkoly. Jsem hodná domina, ale trestám jako každá jiné, možná o to více nekompromisněji, protože si uvědomuji, že čubík potřebuje mít zapsáno v paměti, kde je jeho místo.“ Odpovídám na znamení souhlasu. Dostávám pokyn požádat o přijetí do služby, a to v té podobě jak jsem svou žádost dal písemně. Soustředím se, protože jsem tento okamžik čekal. Občas mi Paní malinko napoví. „Nervózní? Po několika dnech nebudeš. Budeš se těšit na každou chvilku v mé moci, to mi věř!“ Po odříkání textu Paní vstane a do ruky bere obojek. Krásný, na zámek. „To je ode mě, dárek. Tvůj vlastní obojek, symbol tvého postavení vůči mně. I když jej nebudeš mít nasazený, měj na paměti kam patříš“, s těmito slovy cítím jak můj krk obepíná voňavý široký obojek. Paní jej utahuje a zaklapne zámek. Již cítím tah vodítka. Jdu k Paní blíže a ta mi pokyne abych ji olizoval boty. Nechá mě tak dělat asi patnáct minut. Potom mi sundá policejní pouta, která nahrazuje pouty koženými. Pevně mi podváže penis a na bradavky dá kolíčky. Následně mi pokyne vstát. Poručí mi vzít si svoje věci. Jdeme k nějaké skříňce s klíčem. Tam skládám své svršky. Paní skříň uzamkne a klíč je v její moci. „Takhle to bude každý den co přijdeš. Zazvoníš. Vstoupíš a hned po pozdravu se vysvlečeš do naha, do této skříně dáš věci a klíč položíš tady“, ukázala mi určené místo. „Potom se půjdeš rychle vysprchovat a v kleče usušený budeš čekat na můj příchod v koupelně. Zítra si sebou přineseš kartáček a pastu. Ostatní dostaneš ode mě“. To už jsme v koupelně. Na vodítku v stoje mě provází celým bytem a vysvětluje mi kde co má, co se bude podle jejich pokynů uklízet. Pomaličku poznávám její království. Je mi jasno, že byt bude v mých rukách, jeho čistota. Všechny věci musím po ní opakovat. Tak abych si je zapamatoval.

            Po skončení prohlídky bytu  předání instrukcí k úklidu a vaření opět poklekám před její křeslo. Dostávám úkol zpracovat do písemné podoby její pokyny, které jsem právě vstřebal. Do zítřka. „Ano má paní“, odpovídám zcela automaticky. Potom sundává kolíčky a mne mi lehce bradavky. „Nemohu si tě hned zničit, i tohle se musí trénovat“, povídá má Paní.  Pak mi sundává obojek. Jsem překvapený. Paní se usměje a již vidím v její ruce koženou otrockou masku. „Něco ti do dokonalosti chybí, musíme to napravit“, povídá s úsměvem a už mi kuklu nasazuje na hlavu. Poté opět nasadí obojek a vodítko. „Sluší ti to“, prohodí jen tak mezi zuby. Odpovídám že jistě ne tolik jako jí, mé královně. „Tázala jsem se tě na tvůj názor“? Vidím, že jsi opravdu hubatý, no bude s tebou práce, ale s tím jsem počítala“. Ani se nenadám a už mám v ústech roubík. „To aby sis zapamatoval že budeš odpovídat jen v případě když budeš tázán, nebo k tomu výslovně vyzván“.  Potom mě seznamuje se sešitkem úkolů a trestů. Pečlivě připravené, přehledné. Určitě pro kontrolu výborné. „Vždy když přijdeš, sdělím ti hned v úvodu co tě čeká“. Dnes jsem dostal za úkol pouze umýt nádobí. Po splnění úkolu přicházím ke své Paní, která sedí u počítače a chatuje. Klekám si vedle ní. Paní mi pokyne, abych si vlezl pod stůl a masíroval jí nožky. Nasadí mi vodítko a to zaváže k jedné z noh stolu. Po půl hodině vstává a jde zkontrolovat výsledek. Tahá mě zpod stolu ven. „Není to špatné, dal sis na tom záležet. Ne vždy však počítej že budeš mít libovolný čas. Za dnešek máš nárok na odměnu“. Paní mi nařizuje vstát a přehnout se přes židli. Poté mě precizně přivazuje, tak abych se nemohl skoro hnout. Bere do rukou důtky. Hladí mě. To je příjemné, vzrušující. Pak mi vysází pětadvacet ran na holý zadek a záda. Je vidět, že se snaží nebýt příliš tvrdá…Pak bere do ruky bičík a její rány dopadají na zadek. Taky pětadvacet. Poté mi sundá roubík, rozváže a já ji děkuji políbením špiček jejich bot. Poté se po čtyřech přesouvám před počítač, kde Paní dělám stoličku, ona přitom chatuje a pokládá mi různé otázky a nařízení, pravidla k požívání netu mnou. Občas vezme do ruky bičík a přetáhne mě přes zadek a to především po odpovědích, ve kterých cítí váhání. Paní vypíná počítač. Nařídí mi vstát a vysvléci ji. Jsem silně vzrušený, Paní si toho všimne a usměje se. „Chtěl by jsi mě spíše jako ženu než dominu, co? To hochu nejde…Jsi můj otrok a má hračka“. Dnes mi ještě nedovolila ji umývat tělo. Musel jsem však v předepsané poloze být u její vany. „Přines mi víno, dělej“, dostávám pokyn. Paní leží ve vaně a já pokorně držím skleničku. „Odnes ji a čekej mě v kleče v koutě“! Paní přichází vykoupaná, navoněná. Dozvídám se, že však dnešní zbytek večera bude pro mně trestem. Za to, jak jsem ji oponoval na chatu. „Tak dlouho tě klečet nenechám, to je o zdraví. Dnešní zbytek noci strávíš v kozelci přivázaný k mé posteli.  Jak řekla, tak vykonala. Svázala mě do kozelce, takového aby neohrozila zdraví. Je vidět že je si vědoma všech rizik…Ještě než zhasla jsem ji musel jazykem očistit nožičky. „Dobrou noc můj milý otroku, věřím že se ti u mě bude spát pohodlně. „Ano má Paní, určitě“, odpovídám. „Ty jsi nepoučitelný snad…“, vstává a přichází s lepící páskou…

            Noc byla krátká, protože se zhasínalo asi okolo půl třetí ráno. V půl sedmé zazvonil budík, Paní mě rozvázala, sundala obojek a řekla ať se odstrojím, uložím věci na místo a jdu se vysprchovat. Až budu po hygieně, mám k ní přijít nahý. Činím tak ani ne za deset minut. Poklekám. Paní se zvedne a za moment je zpátky s postrojem na penis. Ten mi nasazuje a dává pokyn k ustrojení. Nakonec políbení bosých nožek… „Můžeš jít, dnes v 19.00 ať jsi tady, ale už připravený, vykoupaný“. Odcházím s pocitem štěstí. Můj sen se naplnil. Můj Sen je dokonalá skutečnost a vím, že se budu muset hodně snažit, abych jí splatil svou důvěru vynaloženou právě do mě. Subíčků je opravdu hodně a já jsem jeden z mála, co byli ti vyvoleni. Svou Královnou, svou Bohyní, svou Vládkyní duše i mysli.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář